Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Přepis

Bižuterní kameny jsou drobné skleněné dílce tvarem a barvou často napodobující drahé kameny. Od sedmdesátých let 19. století se spodní strana kamenů začala pro zvýšení efektu a vyšší odrazivost paprsků similizovat (pokrývat stříbřitou zrcadlovou vrstvou). Similizace také mohla sloužit k odlišení pravých a bižuterních kamenů. Díky náročnosti na výbrus bižuterního kamene obor odolával větší mechanizaci až do konce 19. století. První funkční stroj na broušení bižuterních kamenů v Rakousku–Uhersku si nechali roku 1892 ve Vídni společně patentovat Daniel Swarovski, jeho tchán Franz Weiss a pařížský obchodník Armand Kosmann. Do plného provozu jej však uvedli nikoliv v Jizerských horách, ale v Rakousku. V Jablonci nad Nisou postavili první mechanickou brusírnu bratři Jägerové a vybavili ji stroji vlastní konstrukce. Pokračovatelem firmy Gebrüder Jäger je dnes společnost Preciosa, které patří barevnice a typy výbrusů skleněných kamenů vystavené v horní části vitríny. Díky záměru dokonale imitovat drahé kameny, a to včetně diamantu, se broušení provádělo podle stejných geometrických vzorců jako u drahokamů. Postupně se výroba skleněných kamenů změnila ve svébytné výrobní odvětví, které plně využívá specifických vlastností skla. Vyrábí se i celá řada tzv. „speciálních“ kamenů, které neodpovídají žádné přírodní předloze. Díky cenové dostupnosti je možné s tímto materiálem snadno experimentovat i vytvářet velké prostorové útvary s uplatněním nového designu. Příkladem je přívěsek ve tvaru hrušky nebo kombinovaný kámen „Livie“ od společnosti Preciosa. Štras Vysoce olovnaté sklo vhodné k výrobě napodobenin diamantů se nazývá štras. Pojmenování nese podle pařížského klenotníka rakouského původu Josefa Strassera, který jej kolem roku 1760 vynalezl. Ze speciální „štrasové“ skloviny s vysokým indexem lomu světla se od 90. let 19. století strojově vyrábějí broušené kameny – šatony. Výbrusem napodobují diamanty, spodek kamenů je opatřen stříbrným zrcadlem a lakovým povlakem. Imitace skleněných kamenů Nakonec se i skleněné kameny dočkaly své imitace, a to z plastických hmot, které se v bižuterním průmyslu běžně používají od sedmdesátých let 19. století. Například vystavený diadém je ozdoben černými plochými kameny z bakelitu. V současné době se používá polykarbonát nebo akrylát. Důvodem obliby plastových kamenů není jen nižší cena, ale také nižší hmotnost.