Skleněné perle stály na počátku světové proslulosti Jablonce a dodnes se zde vyrábějí pomocí různých technologií v nepřeberném množství tvarů, barev a velikostí. V bižuterní oblasti se používá pro skleněnou napodobeninu přírodní perly výraz perle. Podle způsobu výroby rozlišujeme perle mačkané, broušené, vinuté, foukané, voskované, sintrované a perličky. Všechny tyto typy byly pro jabloneckou bižuterii velice důležité. Díky místním exportérům se již v průběhu 19. století vyvážely v závratném množství do celého světa. Dnes je z tohoto sortimentu největší poptávka po skleněných perličkách. Kufřík Obchod s jabloneckou bižuterií nebyl jen výsadou velkých exportních domů, z nichž většina sídlila v Jablonci nad Nisou. Tento lepenkový kufřík se vzorky skleněných náhrdelníků patřil drobnému výrobci a prodejci Václavu Hejnovi z Prosíčka u Vrátu, který svou živnost založil roku 1927. Sám se věnoval výrobě vinutých perlí a figurek, broušené perle vykupoval a poté z nich sestavoval hotovou bižuterii. Sintr Sintrovaná bižuterie se vyráběla lisováním skleněného prášku do požadovaného tvaru, kde následným výpalem došlo ke slinutí do kompaktní hmoty. Technologie výroby sintru je v podstatě totožná s keramickou výrobou. Jako základní složka byla také od počátku užívána frita – drť ze živcového skla, tedy materiál, který tvoří základní složku sèvreského porcelánu. Kombinací a přídavky různých materiálů k základní fritě lze zhotovit efekty, které ve skle nelze jinak vyrobit. V Jizerských horách se tovární výrobou „skloporcelánových“ perlí a knoflíků od roku 1889 zabývala jablonecká firma Gebrüder Redlhammer, na níž ve druhé polovině 20. století navázala firma Preciosa, která zhotovovala též sintrované mozaikové kameny, známé například z fasád budov.