Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Přepis

Tajemství výroby skla znali obyvatelé Blízkého východu a východního Středomoří již před pěti tisíci lety. Mezi nejstarší výrobky patří perličky, které byly díky výměnnému obchodu známé ve střední Evropě již v době bronzové. Výrobou dutého skla ve druhém tisíciletí před naším letopočtem proslul starověký Egypt. Charakter sklářské výroby zcela změnil vynález sklářské píšťaly v 1. století před naším letopočtem, tradičně připisovaný obyvatelům dnešní Sýrie. Foukané sklo se brzy rozšířilo po celém Středomoří, Blízkém východě a římských provinciích v západní Evropě. Rozkvět českého sklářství nastal v průběhu 14. století. Ve zdejších sklárnách vznikaly nejen jednoduché různobarevné růžencové perle, ale i barevné sklo pro sestavování chrámových vitrážových oken nebo mozaik. S příklonem české šlechty k renesančnímu životnímu stylu se v srdci Evropy staly nejžádanějším skleněným zbožím dokonale čiré poháry a další předměty, které se vyráběly zejména na benátském ostrově Murano. I čeští páni proto po svých huťmistrech vyžadovali, aby byli schopni vyrábět sklo srovnatelné s italským. A ke slovu se dostaly i svébytné novinky, například bohatě malované obří číše nazývané „humpeny“. I proto v 16. století zažívalo české sklářství nebývalý rozkvět. V hlubokých hvozdech vznikaly nové hutě, k čemuž velkou měrou přispěli skláři, které přivedli čeští aristokraté na svá panství ze saské strany Krušných a Lužických hor. Pokud vitrínu obejdete, čekají na Vás alternativní pohledy na vybrané exponáty. Šlikovský svatební pohár, 1612 V bedřichovské sklárně si v roce 1612 objednala Kateřina z Redernu malovaný svatební pohár pro svého zámožného bratra Jáchyma Ondřeje Šlika, který se ženil s Voršilou Žofií z Oprštorfu. Hrabě Šlik, vyznáním evangelík, zastával během svého života významné posty, a to císařského rady, nejvyššího sudího zemského a hornolužického fojta. V roce 1618 patřil mezi vůdce stavovského povstání, které načas smetlo z trůnu panující rod Habsburků. Po porážce rebelů byl Šlik společně s dalšími dvaceti sedmi pány dne 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Ke katu Mydlářovi přišel jako první z těch, kterým byla sťata hlava a pravá ruka (ta kvůli porušení přísahy věrnosti panovníkovi).