Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Přepis

Co je sklo? Z fyzikálního hlediska se jedná o amorfní hmotu s nepravidelnou vnitřní strukturou vzniklou ochlazením taveniny, přičemž tuhnutí není provázeno krystalizací, ale plynulým vzrůstem viskozity, až se látka jeví navenek pevnou. Sklo je v podstatě přechlazenou kapalinou. Abychom mohli vyrábět sklo, je zapotřebí nejprve utavit sklovinu z potřebných surovin. Nejdůležitějšími jsou dnes křemenný sklářský písek a soda, které společně s dalšími látkami tvoří sklářský kmen. Různých vlastností skla se dosahuje změnou poměru součástí ve kmeni a přidáváním nejrůznějších pomocných surovin, například barviv. Sklo vzniká tavením sklářského kmene při teplotách kolem 1 450 °C ve sklářské peci. Po utavení se jeho teplota snižuje na pracovní teplotu asi 1 200 °C a tehdy jej začíná sklář nebo sklářský stroj zpracovávat. Příběh skleněného předmětu v ruční výrobě začíná v okamžiku, kdy sklář nabere sklovinu z pánve na sklářskou píšťalu a vyfoukne základní tvar – baňku. Výsledný předmět poté vzniká buď tvarováním přímo na píšťale z volné ruky s použitím základního nářadí nebo vyfouknutím do sklářských forem – většinou dřevěných či kovových. Hotový, ale dosud žhavý předmět, je poté uložen do chladící pece, kde se zvolna ochlazuje na pokojovou teplotu. Následně se opukává, obrušuje, případně dále zušlechťuje v rafinačních provozech, které již nemusí být součástí sklárny. Sklo se zde zdobí zejména broušením, rytím, malováním, leptáním a matováním. V naší expozici máte ojedinělou možnost hmatem si vyzkoušet, jak se jednotlivé techniky zdobení na skle projeví. Využijte otvory v panelech označené symbolem ruky.